S počtem obyvatel téměř 7,5 milionů a velmi malou rozlohou pozemků, které ještě nebyly zastavěny, zůstává Hongkong místem s nejhorším trhem s nemovitostmi. Mladí nebo nedostatečně movití lidé musí žít v „rakvích“, nebo chcete-li „buňkách“, zkrátka ve velmi stísněných prostorách. OSN odsoudila tyto hrůzné mini byty jako „urážku lidské důstojnosti“, ale podle Společnosti pro společenskou organizaci je to pro více než 200 000 lidí stále jediná alternativa.

Kuchyně i toaleta na pěti čtverečních metrech

„V ten den jsem se vrátil domů a plakal,“ řekl fotograf Benny Lam pro National Geographic, čímž popisuje jeho zkušenost s fotografováním životních podmínek na několika málo metrech čtverečních. Se svou sérií „Trapped“ (V pasti) se Lam snaží osvětlit osudy lidí v bytech, které se nachází mimo dosah okouzlujících neonových světel Hongkongu.

„Možná se divíte, proč bychom se měli starat, když tito lidé nejsou součástí našich životů,“ napsal Lam na své facebookové stránce. „Jsou to přesně ti lidé, kteří do vašeho života přicházejí každý den: obsluhují vás jako číšníci v restauracích, kde jíte, jsou to pracovníci ochranky v nákupních centrech, kde nakupujete, nebo čističi a doručovatelé na ulici, kterou procházíte. Jediný rozdíl mezi námi a nimi jsou naše domovy. Je to otázka lidské důstojnosti.“

„Od vaření až po spaní, všechny aktivity probíhají v těchto drobných prostorách,“ řekl Lam. Normální byty jsou většinou nelegálně rozděleny na tyto „rakve“, které mají od 1,5 (!) do 12 m². Jako strašný příklad může být uveden pan Wong Tat-ming, kterému je 63 let a který má invalidní důchod kvůli roztroušené skleróze a již nemůže řídit taxi. Bydlí v bytě o rozloze dva metry čtverečné za 307 dolarů měsíčně (6 800 korun).