5. února 1971 proběhl počtvrté v historii kontakt člověka s povrchem Měsíce. Mise Apolla 14 byla vnímána jako velice důležitá, zvláště po selhání předchozí mise Apolla 13, která otřásla důvěrou veřejnosti v americký vesmírný program. Apollo 14 mělo stejný plán jako mise předchozí, změnila se však jedna zásadní věc – posádka. Velitelem mise byl Alan Shepard, první Američan ve vesmíru. Tehdy v roce 1971 se stal také nejstarším americkým astronautem ve vesmíru. Bylo mu 47 let.

Když se Apollo 14 přiblížilo k povrchu měsíce, konkrétně v oblasti kráteru Fra Mauro, posádka měla problémy s přistáním. Astronauti se dostali do potíží při spojování velitelského modulu Kitty Hawk a lunárního modulu Antares. Poté co se náročný manévr povedl, nastaly problémy s výpočtem vzdálenosti sestupujícího modulu a povrchu Měsíce. Vše bylo vyřešeno v ten pravý čas, aby modul mohl bezpečně přistát. Ve chvíli, kdy americký modul přistál i s astronauty na Měsíci, Shepard prohlásil: „Byla to dlouhá cesta, ale jsme tady.“ (angl. „It´s been a long way, but we are here.“)

Příští den, ke konci druhého plánovaného výstupu do vesmíru (angl. EVA – extravehicular activity) a historicky pátého výstupu člověka na povrch Měsíce, se Shepard rozhodl vyzkoušet něco nevídaného – lunární golf. Shepard propašoval na palubu improvizovanou golfovou hůl v ponožce, společně se dvěma golfovými míčky. Hůl to byla ale trochu zvláštní – hlava hole (šestka-železo) byla přidělaná k nástroji, který byl původně určený ke sběru hornin. Shepard byl navíc z důvodu svého objemného skafandru nucen odpalovat jednou rukou. Jeho první rána byla příšerná. Podobala se nepovedenému úderu z bunkeru, Shepard odpálil spíš prach než míček. Ale druhá rána se povedla  a urazila vzdálenost 200 yardů (Shepard jí v euforii popsal jako „míle a míle a míle“ dalekou). Celý tento pokus o lunární golf přenášela americká televize živě.